Reflexao Pascoa: Harii no Hametin Paz iha Timor
Maluk Timoroan sira,
Hau sinti iha kbi'it hakarak hakerek ba maun-alin sira, reflexaun ida kona ba ita nia moris nebe nakonu ho koor oin-oin. Moris nebe laiha Paz tamba hahalok ita ema nian. Iha ne'e, Semana Santa, ita hasoru malu, cordialmente ho votus katak iha biban atu renova ka hafoun encontro ho Jesus Cristo.
Ho espírito renovado hau foti tema livre ho titlu "Harii no Hametin Paz iha Timor". Tema ne'e iha relasaun ho realidade Timor mak ita hotu hare no sinti preokupadu, tamba, lao's deit krizi iha instituisaun Estadu maibe iha mos situasaun sosial no ekonomia nebe afekta maka'as ita nia populasaun (hamlaha, violensia no laiha hakmatek). Tan ne'e urgente hadi'a ita nia-an, hanoin no hahalok, hanesan edukasaun ida, hodi fo hikas fali paz no moris ksolok ba povu.
Ba ema fiar-nain ka sarani sira, dala-uluk no fundamental aksaun favor ba paz liu husi orasaun, tamba paz ne'e iha nia Dom mak Domin Maromak. Timoroan iha tempu ikus ne'e hetan ameasa maka'as husi violensia, ódio, no konflito militar. Larametin katak ho loron Páscoa ne'e, ho fo testamunha ba Jesus Cristo, timoroan sira bele fo verdadeira paz ba malu.
Iha pilares hat mak hanesan suporte ba lia-fuan Paz mak VERDADE, JUSTISA, AMOR no LIBERDADE, hanesan haktuir iha carta beato João XXIII iha Encíclica Pacem in Terris. Tan ne'e, atu sai mestre ba paz presija dala-uluk moris iha VERDADE. Tenki iha korajem halo perguntas sinceras kona ba an rasik. Husu ho laran kona ba o sentido da vida, juízo iha hanoin ka pensamento no aksaun, ho respeito no dialogo ho ema seluk.
Verdade hamutuk ho JUSTISA, hamutuk ho respeito ba dignidade nudar ema. Akontese katak justisa rasik sei la bele assegura paz iha mundu rai-klaran se laiha domin lolos ka amor sincero. Verdadeira paz fo funan wainhira iha kurasaun laiha odio, rankor no inveja.
Ho AMOR ita iha komprensaun, ita iha perdaun. Nune'e fasil ba ita atu kumprende mos essensia LIVERDADE, o reconhecimento dos direitos das pessoas e dos povos e o livre dom de si no cumprimento responsável dos deveres que competem a cada um no próprio estado de vida.
Maluk timoroan sira,
Se ita buka no la'o tuir dalan ne'e, ita sei iha kondisaun atu oferese kontributu ida efikaz para harii Timor ida "pacificado" no "pacificador" no iha harmonia nia laran. Ita hotu nia dever mak luta kontra desafios hodi Harii no Hametin Paz iha Timor. Katak moris ho afirmações, nakonu ho optimismo, ho juventude, alegria no paz; hare-malu diak no rona-malu. Loke-laran hodi simu malu no simu-malu iha fatin hotu-hotu.
Ikus, ita persija leno-an, hare ba oin, ita nia moris, ita nia desejos no projectus, hare ba ita nia família no ita nia rain, ita timoroan sira nia futuro.
Ho Fe no kurasaun, hau nia lia-fuan PASCOA DIAK ba imi hotu.
Coimbra 3 Abril 2007
Arlindo FA Fernandes
Hau sinti iha kbi'it hakarak hakerek ba maun-alin sira, reflexaun ida kona ba ita nia moris nebe nakonu ho koor oin-oin. Moris nebe laiha Paz tamba hahalok ita ema nian. Iha ne'e, Semana Santa, ita hasoru malu, cordialmente ho votus katak iha biban atu renova ka hafoun encontro ho Jesus Cristo.
Ho espírito renovado hau foti tema livre ho titlu "Harii no Hametin Paz iha Timor". Tema ne'e iha relasaun ho realidade Timor mak ita hotu hare no sinti preokupadu, tamba, lao's deit krizi iha instituisaun Estadu maibe iha mos situasaun sosial no ekonomia nebe afekta maka'as ita nia populasaun (hamlaha, violensia no laiha hakmatek). Tan ne'e urgente hadi'a ita nia-an, hanoin no hahalok, hanesan edukasaun ida, hodi fo hikas fali paz no moris ksolok ba povu.
Ba ema fiar-nain ka sarani sira, dala-uluk no fundamental aksaun favor ba paz liu husi orasaun, tamba paz ne'e iha nia Dom mak Domin Maromak. Timoroan iha tempu ikus ne'e hetan ameasa maka'as husi violensia, ódio, no konflito militar. Larametin katak ho loron Páscoa ne'e, ho fo testamunha ba Jesus Cristo, timoroan sira bele fo verdadeira paz ba malu.
Iha pilares hat mak hanesan suporte ba lia-fuan Paz mak VERDADE, JUSTISA, AMOR no LIBERDADE, hanesan haktuir iha carta beato João XXIII iha Encíclica Pacem in Terris. Tan ne'e, atu sai mestre ba paz presija dala-uluk moris iha VERDADE. Tenki iha korajem halo perguntas sinceras kona ba an rasik. Husu ho laran kona ba o sentido da vida, juízo iha hanoin ka pensamento no aksaun, ho respeito no dialogo ho ema seluk.
Verdade hamutuk ho JUSTISA, hamutuk ho respeito ba dignidade nudar ema. Akontese katak justisa rasik sei la bele assegura paz iha mundu rai-klaran se laiha domin lolos ka amor sincero. Verdadeira paz fo funan wainhira iha kurasaun laiha odio, rankor no inveja.
Ho AMOR ita iha komprensaun, ita iha perdaun. Nune'e fasil ba ita atu kumprende mos essensia LIVERDADE, o reconhecimento dos direitos das pessoas e dos povos e o livre dom de si no cumprimento responsável dos deveres que competem a cada um no próprio estado de vida.
Maluk timoroan sira,
Se ita buka no la'o tuir dalan ne'e, ita sei iha kondisaun atu oferese kontributu ida efikaz para harii Timor ida "pacificado" no "pacificador" no iha harmonia nia laran. Ita hotu nia dever mak luta kontra desafios hodi Harii no Hametin Paz iha Timor. Katak moris ho afirmações, nakonu ho optimismo, ho juventude, alegria no paz; hare-malu diak no rona-malu. Loke-laran hodi simu malu no simu-malu iha fatin hotu-hotu.
Ikus, ita persija leno-an, hare ba oin, ita nia moris, ita nia desejos no projectus, hare ba ita nia família no ita nia rain, ita timoroan sira nia futuro.
Ho Fe no kurasaun, hau nia lia-fuan PASCOA DIAK ba imi hotu.
Coimbra 3 Abril 2007
Arlindo FA Fernandes
Sem comentários:
Enviar um comentário